|
|
Vliv fosforylace na regulaci Rho-GTPáz
Novotná, Michaela ; Rösel, Daniel (vedoucí práce) ; Hála, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá regulací aktivity Rho GTPáz. Rho GTPázy jsou důležité signální proteiny, které se podílí na regulaci a řízení mnoha procesů v buňce. Jedná se například o dynamické změny cytoskeletu (zejména aktinových vláken) spojené s buněčnou adhezí a migrací, dále pak o váčkový transport nebo buněčný cyklus. Aktivita Rho GTPáz je primárně regulována pomocí dalších proteinů ovlivňujících přítomnost GTP/GDP anebo právě pomocí posttranslačních modifikací. Tato práce se zaměřuje na úzký výsek těchto modifikací, na fosforylace. Fosforylace Rho GTPáz totiž ovlivňují mimo jiné jejich aktivitu, lokalizaci a degradaci. Pochopení mechanismu regulace aktivity Rho GTPáz je proto důležité z hlediska porozumění buněčným dějům. Rho GTPázy se podílí například na procesu invazivity nádorových buněk. Studiem Rho GTPáz a jejich regulací lze tak potenciálně nalézr nové cíle léčby nebo předcházet vzniku metastází.
|
|
|
Ustavení a změny polarity v průběhu buněčného cyklu Saccharomyces cerevisiae
Luxová, Pavla ; Malcová, Ivana (vedoucí práce) ; Šťovíček, Vratislav (oponent)
Buněčnou polaritu lze definovat jako asymetrickou organizaci a distribuci biomolekul, buněčných organel a struktur, která je důležitá pro řadu buněčných procesů a její vytvoření je esenciální pro zdravý vývoj všech organismů. Tato práce se zaměřuje na hlavní mechanismy založení buněčné polarity, jejího udržení a změn v průběhu buněčného cyklu u kvasinky Saccharomyces cerevisiae, která je jedním z preferovaných modelových organismů. Pro přesnou determinaci místa, kde následně vznikne nová buňka, jsou určujícím prvkem prostorové značky nahromaděné v místě předchozího dělení. K jejich rozpoznání jsou zapotřebí Rho GTPázy, které působí na své efektory a tím ovlivňují aktinový cytoskelet a septiny. Tyto struktury jsou nezbytné pro polarizovaný růst pupene. Růst a vývoj pupene je provázaný a regulovaný spolu s buněčným cyklem, na jehož konci se pupen oddělí, čímž vznikne nová buňka. Proces zrodu nové, mladé buňky, která je schopná projít mnohem větším počtem dělení než zbývají její matce, je novou výzvou ke studiu polarity z hlediska stárnutí buněk.
|
|
|
Ustavení a změny polarity v průběhu buněčného cyklu Saccharomyces cerevisiae
Luxová, Pavla ; Malcová, Ivana (vedoucí práce) ; Šťovíček, Vratislav (oponent)
Buněčnou polaritu lze definovat jako asymetrickou organizaci a distribuci biomolekul, buněčných organel a struktur, která je důležitá pro řadu buněčných procesů a její vytvoření je esenciální pro zdravý vývoj všech organismů. Tato práce se zaměřuje na hlavní mechanismy založení buněčné polarity, jejího udržení a změn v průběhu buněčného cyklu u kvasinky Saccharomyces cerevisiae, která je jedním z preferovaných modelových organismů. Pro přesnou determinaci místa, kde následně vznikne nová buňka, jsou určujícím prvkem prostorové značky nahromaděné v místě předchozího dělení. K jejich rozpoznání jsou zapotřebí Rho GTPázy, které působí na své efektory a tím ovlivňují aktinový cytoskelet a septiny. Tyto struktury jsou nezbytné pro polarizovaný růst pupene. Růst a vývoj pupene je provázaný a regulovaný spolu s buněčným cyklem, na jehož konci se pupen oddělí, čímž vznikne nová buňka. Proces zrodu nové, mladé buňky, která je schopná projít mnohem větším počtem dělení než zbývají její matce, je novou výzvou ke studiu polarity z hlediska stárnutí buněk.
|
host ::
RSS.